|
Moderní řečové příznaky používané při diagnóze chorob
Bílý, Ondřej ; Smékal, Zdeněk (oponent) ; Mekyska, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá diagnózou Parkinsonovy choroby na základě analýzy řečového signálu. Na začátku práce je popsána tvorba řečového signálu. Následuje popis analýzy řečového signálu, jeho předzpracování a následná extrakce příznaků. Dále je popsána Parkinsonova choroba a změna řečového signálu při tomto postižení. V následující části jsou popsány příznaky, které se používají pro diagnózu Parkinsonovy choroby (FCR, VSA, VOT atd.). Další část práce se zabývá metodami redukce a výběru příznaků pomocí učících se algoritmů (SVM, ANN, k-NN) a jejich následné ohodnocení. V poslední části diplomové práce je popsán vytvořený program pro počítání příznaků. Dále je popsán výběr příznaků a na konec jsou zhodnoceny všechny dosažené výsledky.
|
| |
|
Ruský vokalický systém v porovnání s češtinou
Hušek, Jan ; Nazarenko, Liliya (vedoucí práce) ; Žofková, Hana (oponent)
Cílem této práce je popsat a porovnat tvorbu a poziční varianty samohlásek v češtině a ruštině a na základě vypozorovaných rozdílů navrhnout vhodný způsob nácviku artikulace ruských vokálů s ohledem na české jazykové prostředí. Práce je rozdělena na dvě části, v první části je popsán způsob vzniku samohlásek, jejich kvalitativní a kvantitativní rozdíly v obou jazycích a změny kvality samohlásek pod vlivem suprasegmentálních jednotek řeči, se zvláštním důrazem na redukci prvního a druhého stupně v ruštině. Druhá část nabízí systematizovaný soubor fonetických cvičení určených k zlepšení výslovnosti ruských samohlásek, který je primárně určen pro českého žáka. Klíčová slova fonetika, fonologie, hláska, samohláska
|
|
Střídání samohlásek při odvozování slov
SVOBODOVÁ, Sandra
Tato bakalářská práce se zaměřuje na výslovnost odvozených slov, v nichž se ve srovnání s výchozím slovem v přízvučné slabice mění dlouhá výslovnost samohlásky na krátkou, aniž je z pravopisu patrné, že se slabika otevřená změnila na zavřenou. V první části jsou definovány pojmy jako slabika, přízvuk a hranice slov, které jsou důležité jako teoretický rámec zkoumaného procesu. Druhá část je praktická popisuje za jakých podmínek v angličtině k alternacím samohlásek dochází a nakolik jsou tyto změny systematické. Stěžejní částí je abecedně uspořádaný slovníček nejběžnějších dvojic slov, v nichž tyto změny nastávají.
|
|
Střídání samohlásek při odvozování slov
SVOBODOVÁ, Sandra
Tato bakalářská práce se zaměřuje na výslovnost odvozených slov, v nichž se ve srovnání s výchozím slovem v přízvučné slabice mění dlouhá výslovnost samohlásky na krátkou, aniž je z pravopisu patrné, že se slabika otevřená změnila na zavřenou. V první části jsou definovány pojmy jako slabika, přízvuk a hranice slov, které jsou důležité jako teoretický rámec zkoumaného procesu. Druhá část je praktická popisuje za jakých podmínek v angličtině k alternacím samohlásek dochází a nakolik jsou tyto změny systematické. Stěžejní částí je abecedně uspořádaný slovníček nejběžnějších dvojic slov, v nichž tyto změny nastávají.
|
|
Trvání slabičného jádra jako signál cizineckého přízvuku v češtině ruských mluvčích
Pinchuk, Oleksandr ; Zíková, Magdalena (vedoucí práce) ; Confortiová, Helena (oponent)
Bakalářská práce "Trvání slabičného jádra jako signál cizineckého přízvuku v češtině ruských mluvčích" je zaměřena na realizaci slovního přízvuku v českých projevech ruských rodilých mluvčích. Pokusili jsme pomocí porovnání hodnot trvání slabičných jader vybraných slov u českých a ruských mluvčích zjistit možnou souvislost trvání vokálů s vnímáním ruské realizace přízvuku jako příznakové. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části, která byla vypracována na základě prostudovaných odborných materiálů, se zabýváme problematikou faktorů ovlivňujících přízvučnost slabiky a rolí trvání samohlásek v ruštině a v češtině. V praktické části se věnujeme analýze nahraného zvukového materiálu, která zahrnuje výběr slov k instrumentální analýze, manuální segmentaci hlásek vybraných slov a zpracování údajů o trvání hlásek. Na základě získaných výsledků jsme dále porovnávali trvání samohlásek u českých vs. ruských mluvčích v závislosti na umístění samohlásky ve slově, fonologické délce samohlásek a přízvučnosti slabiky. Realizace vybraných slov u ruských mluvčích byla konfrontována s výsledky provedeného percepčního testu. Analýza zvukového materiálu ukázala, že trvání slabičného jádra by mohlo být rozhodujícím faktorem přízvučnosti slabiky jen v několika slovech. Ukázala se závislost...
|
|
Consonantal and vocalic differences in Czech English with reduced and enhanced foreignness
Pojarová, Veronika ; Volín, Jan (vedoucí práce) ; Weingartová, Lenka (oponent)
Cílem této práce je identifikovat konkrétní rysy českého přízvuku v angličtině, které jsou nejprominentnější v percepci českého posluchače a které mohou působit rušivě v komunikační situaci. Úvodní kapitola si klade za cíl přiblížit čtenáři problematiku cizineckého přízvuku, stručně shrnuje současný stav výzkumu v této oblasti a představuje řadu empirických studií. Ve výzkumné části práce jsou analyzovány jednotlivé realizace vybraných hlásek /θ, ð, ŋ, r, w, æ, ɜː/ a následná interpretace výsledků přináší odpovídající závěry. Analyzováno bylo celkem 3568 hláskových realizací od 9 mužských a 19 ženských mluvčích. Od každého z respondentů byly pořízeny dvě nahrávky čteného textu, přičemž první byla v britském modu a ve druhé se mluvčí snažil o napodobení českého cizineckého přízvuku. Každá z 3568 realizací byla samostatně ohodnocena a poté byly srovnány oba mody pro každého mluvčího. Z výsledků vyplývá, že nejčastějším ukazatelem českého přízvuku bylo v této studii /r/, zatímco /θ, ð, ŋ/ byly často hodnoceny stejně v obou modech. Před ustanovením konečných závěrů je však potřeba vzít v úvahu další faktory, kterými jsou například jazykové dovednosti mluvčích anebo počty realizací jednotlivých hlásek. Klíčová slova souhláska, samohláska, cizinecký přízvuk, česká angličtina
|
|
Ruský vokalický systém v porovnání s češtinou
Hušek, Jan ; Nazarenko, Liliya (vedoucí práce) ; Žofková, Hana (oponent)
Cílem této práce je popsat a porovnat tvorbu a poziční varianty samohlásek v češtině a ruštině a na základě vypozorovaných rozdílů navrhnout vhodný způsob nácviku artikulace ruských vokálů s ohledem na české jazykové prostředí. Práce je rozdělena na dvě části, v první části je popsán způsob vzniku samohlásek, jejich kvalitativní a kvantitativní rozdíly v obou jazycích a změny kvality samohlásek pod vlivem suprasegmentálních jednotek řeči, se zvláštním důrazem na redukci prvního a druhého stupně v ruštině. Druhá část nabízí systematizovaný soubor fonetických cvičení určených k zlepšení výslovnosti ruských samohlásek, který je primárně určen pro českého žáka. Klíčová slova fonetika, fonologie, hláska, samohláska
|
|
Moderní řečové příznaky používané při diagnóze chorob
Bílý, Ondřej ; Smékal, Zdeněk (oponent) ; Mekyska, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá diagnózou Parkinsonovy choroby na základě analýzy řečového signálu. Na začátku práce je popsána tvorba řečového signálu. Následuje popis analýzy řečového signálu, jeho předzpracování a následná extrakce příznaků. Dále je popsána Parkinsonova choroba a změna řečového signálu při tomto postižení. V následující části jsou popsány příznaky, které se používají pro diagnózu Parkinsonovy choroby (FCR, VSA, VOT atd.). Další část práce se zabývá metodami redukce a výběru příznaků pomocí učících se algoritmů (SVM, ANN, k-NN) a jejich následné ohodnocení. V poslední části diplomové práce je popsán vytvořený program pro počítání příznaků. Dále je popsán výběr příznaků a na konec jsou zhodnoceny všechny dosažené výsledky.
|
|
Anglická výslovnost u dětí na 2. stupni ZŠ
ŠIMŮNKOVÁ, Radka
Tématem diplomové práce je výslovnost dětí 2. stupně základní školy. Teoretická část pojednává o cílech výuky výslovnosti. V této části jsem řešila odpověď na otázky, do jaké míry je výslovnost důležitá a zda-li se dá ovlivnit procesem učení.Dále jsem se mimo jiné podrobněji věnovala rozdílům ve výslovnosti mezi anglickými a českými hláskami a typickými chybami českých mluvčí. Praktická část metodou výzkumu zachycuje a analyzuje chyby v anglické výslovnosti u dětí, které právě přešly na 2. stupeň základní školy.Následně jsem navrhla několik cvičení na odstranění některých zjištěných chyb, tato cvičení jsem také prakticky ověřila ve školní praxi a jejich výsledky shrnula v závěrečné reflexi.
|