Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Moderní řečové příznaky používané při diagnóze chorob
Bílý, Ondřej ; Smékal, Zdeněk (oponent) ; Mekyska, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá diagnózou Parkinsonovy choroby na základě analýzy řečového signálu. Na začátku práce je popsána tvorba řečového signálu. Následuje popis analýzy řečového signálu, jeho předzpracování a následná extrakce příznaků. Dále je popsána Parkinsonova choroba a změna řečového signálu při tomto postižení. V následující části jsou popsány příznaky, které se používají pro diagnózu Parkinsonovy choroby (FCR, VSA, VOT atd.). Další část práce se zabývá metodami redukce a výběru příznaků pomocí učících se algoritmů (SVM, ANN, k-NN) a jejich následné ohodnocení. V poslední části diplomové práce je popsán vytvořený program pro počítání příznaků. Dále je popsán výběr příznaků a na konec jsou zhodnoceny všechny dosažené výsledky.
Ruský vokalický systém v porovnání s češtinou
Hušek, Jan ; Nazarenko, Liliya (vedoucí práce) ; Žofková, Hana (oponent)
Cílem této práce je popsat a porovnat tvorbu a poziční varianty samohlásek v češtině a ruštině a na základě vypozorovaných rozdílů navrhnout vhodný způsob nácviku artikulace ruských vokálů s ohledem na české jazykové prostředí. Práce je rozdělena na dvě části, v první části je popsán způsob vzniku samohlásek, jejich kvalitativní a kvantitativní rozdíly v obou jazycích a změny kvality samohlásek pod vlivem suprasegmentálních jednotek řeči, se zvláštním důrazem na redukci prvního a druhého stupně v ruštině. Druhá část nabízí systematizovaný soubor fonetických cvičení určených k zlepšení výslovnosti ruských samohlásek, který je primárně určen pro českého žáka. Klíčová slova fonetika, fonologie, hláska, samohláska
Střídání samohlásek při odvozování slov
SVOBODOVÁ, Sandra
Tato bakalářská práce se zaměřuje na výslovnost odvozených slov, v nichž se ve srovnání s výchozím slovem v přízvučné slabice mění dlouhá výslovnost samohlásky na krátkou, aniž je z pravopisu patrné, že se slabika otevřená změnila na zavřenou. V první části jsou definovány pojmy jako slabika, přízvuk a hranice slov, které jsou důležité jako teoretický rámec zkoumaného procesu. Druhá část je praktická popisuje za jakých podmínek v angličtině k alternacím samohlásek dochází a nakolik jsou tyto změny systematické. Stěžejní částí je abecedně uspořádaný slovníček nejběžnějších dvojic slov, v nichž tyto změny nastávají.
Střídání samohlásek při odvozování slov
SVOBODOVÁ, Sandra
Tato bakalářská práce se zaměřuje na výslovnost odvozených slov, v nichž se ve srovnání s výchozím slovem v přízvučné slabice mění dlouhá výslovnost samohlásky na krátkou, aniž je z pravopisu patrné, že se slabika otevřená změnila na zavřenou. V první části jsou definovány pojmy jako slabika, přízvuk a hranice slov, které jsou důležité jako teoretický rámec zkoumaného procesu. Druhá část je praktická popisuje za jakých podmínek v angličtině k alternacím samohlásek dochází a nakolik jsou tyto změny systematické. Stěžejní částí je abecedně uspořádaný slovníček nejběžnějších dvojic slov, v nichž tyto změny nastávají.
Trvání slabičného jádra jako signál cizineckého přízvuku v češtině ruských mluvčích
Pinchuk, Oleksandr ; Zíková, Magdalena (vedoucí práce) ; Confortiová, Helena (oponent)
Bakalářská práce "Trvání slabičného jádra jako signál cizineckého přízvuku v češtině ruských mluvčích" je zaměřena na realizaci slovního přízvuku v českých projevech ruských rodilých mluvčích. Pokusili jsme pomocí porovnání hodnot trvání slabičných jader vybraných slov u českých a ruských mluvčích zjistit možnou souvislost trvání vokálů s vnímáním ruské realizace přízvuku jako příznakové. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části, která byla vypracována na základě prostudovaných odborných materiálů, se zabýváme problematikou faktorů ovlivňujících přízvučnost slabiky a rolí trvání samohlásek v ruštině a v češtině. V praktické části se věnujeme analýze nahraného zvukového materiálu, která zahrnuje výběr slov k instrumentální analýze, manuální segmentaci hlásek vybraných slov a zpracování údajů o trvání hlásek. Na základě získaných výsledků jsme dále porovnávali trvání samohlásek u českých vs. ruských mluvčích v závislosti na umístění samohlásky ve slově, fonologické délce samohlásek a přízvučnosti slabiky. Realizace vybraných slov u ruských mluvčích byla konfrontována s výsledky provedeného percepčního testu. Analýza zvukového materiálu ukázala, že trvání slabičného jádra by mohlo být rozhodujícím faktorem přízvučnosti slabiky jen v několika slovech. Ukázala se závislost...
Consonantal and vocalic differences in Czech English with reduced and enhanced foreignness
Pojarová, Veronika ; Volín, Jan (vedoucí práce) ; Weingartová, Lenka (oponent)
Cílem této práce je identifikovat konkrétní rysy českého přízvuku v angličtině, které jsou nejprominentnější v percepci českého posluchače a které mohou působit rušivě v komunikační situaci. Úvodní kapitola si klade za cíl přiblížit čtenáři problematiku cizineckého přízvuku, stručně shrnuje současný stav výzkumu v této oblasti a představuje řadu empirických studií. Ve výzkumné části práce jsou analyzovány jednotlivé realizace vybraných hlásek /θ, ð, ŋ, r, w, æ, ɜː/ a následná interpretace výsledků přináší odpovídající závěry. Analyzováno bylo celkem 3568 hláskových realizací od 9 mužských a 19 ženských mluvčích. Od každého z respondentů byly pořízeny dvě nahrávky čteného textu, přičemž první byla v britském modu a ve druhé se mluvčí snažil o napodobení českého cizineckého přízvuku. Každá z 3568 realizací byla samostatně ohodnocena a poté byly srovnány oba mody pro každého mluvčího. Z výsledků vyplývá, že nejčastějším ukazatelem českého přízvuku bylo v této studii /r/, zatímco /θ, ð, ŋ/ byly často hodnoceny stejně v obou modech. Před ustanovením konečných závěrů je však potřeba vzít v úvahu další faktory, kterými jsou například jazykové dovednosti mluvčích anebo počty realizací jednotlivých hlásek. Klíčová slova souhláska, samohláska, cizinecký přízvuk, česká angličtina
Ruský vokalický systém v porovnání s češtinou
Hušek, Jan ; Nazarenko, Liliya (vedoucí práce) ; Žofková, Hana (oponent)
Cílem této práce je popsat a porovnat tvorbu a poziční varianty samohlásek v češtině a ruštině a na základě vypozorovaných rozdílů navrhnout vhodný způsob nácviku artikulace ruských vokálů s ohledem na české jazykové prostředí. Práce je rozdělena na dvě části, v první části je popsán způsob vzniku samohlásek, jejich kvalitativní a kvantitativní rozdíly v obou jazycích a změny kvality samohlásek pod vlivem suprasegmentálních jednotek řeči, se zvláštním důrazem na redukci prvního a druhého stupně v ruštině. Druhá část nabízí systematizovaný soubor fonetických cvičení určených k zlepšení výslovnosti ruských samohlásek, který je primárně určen pro českého žáka. Klíčová slova fonetika, fonologie, hláska, samohláska
Moderní řečové příznaky používané při diagnóze chorob
Bílý, Ondřej ; Smékal, Zdeněk (oponent) ; Mekyska, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá diagnózou Parkinsonovy choroby na základě analýzy řečového signálu. Na začátku práce je popsána tvorba řečového signálu. Následuje popis analýzy řečového signálu, jeho předzpracování a následná extrakce příznaků. Dále je popsána Parkinsonova choroba a změna řečového signálu při tomto postižení. V následující části jsou popsány příznaky, které se používají pro diagnózu Parkinsonovy choroby (FCR, VSA, VOT atd.). Další část práce se zabývá metodami redukce a výběru příznaků pomocí učících se algoritmů (SVM, ANN, k-NN) a jejich následné ohodnocení. V poslední části diplomové práce je popsán vytvořený program pro počítání příznaků. Dále je popsán výběr příznaků a na konec jsou zhodnoceny všechny dosažené výsledky.
Anglická výslovnost u dětí na 2. stupni ZŠ
ŠIMŮNKOVÁ, Radka
Tématem diplomové práce je výslovnost dětí 2. stupně základní školy. Teoretická část pojednává o cílech výuky výslovnosti. V této části jsem řešila odpověď na otázky, do jaké míry je výslovnost důležitá a zda-li se dá ovlivnit procesem učení.Dále jsem se mimo jiné podrobněji věnovala rozdílům ve výslovnosti mezi anglickými a českými hláskami a typickými chybami českých mluvčí. Praktická část metodou výzkumu zachycuje a analyzuje chyby v anglické výslovnosti u dětí, které právě přešly na 2. stupeň základní školy.Následně jsem navrhla několik cvičení na odstranění některých zjištěných chyb, tato cvičení jsem také prakticky ověřila ve školní praxi a jejich výsledky shrnula v závěrečné reflexi.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.